Martin Kocourek je jednatelem úspěšné hotelové společnosti a v osobním životě šťastným otcem dvou dcer. Za jeho skvělou kariérou stojí studium hotelové školy, pozice F&B manažera v Německu a mnoho dalšího… Jeho pracovními místy byly i pražské hotely Marriott a Palace. Na pozici generálního ředitele řídil provoz Orea Hotelu Bílý Hořec v Harrachově, později i rozsáhlý relaxační resort na Dolní Moravě. Mezi malebná města, ve kterých pan Kocourek pracoval, můžeme zařadit Český Krumlov, kde výrazně figuroval i jako místopředseda ve sdružení cestovního ruchu.
Dobrý den, Martine, řadu let sleduji Vaši kariéru a dnes jste na postu Managing Director at Swiss Hospitality Management, gratuluji. 🙂 Mohu Vás poprosit o představení firmy?
Je to společnost provozující několik hotelů a poskytující poradenství v hotelnictví a gastronomii. Doufám, že nás čeká další rozvoj a rozkvět. ? Založil jsem společnost před rokem a snažím se v ní zúročit všechny zkušenosti, co jsem posbíral. Jak ty pozitivní, tak ty negativní. Nyní provozujeme hotel v Benešově u Prahy, 2 hotely v Českém Krumlově a restauraci Červená Lhota u stejnojmenného zámku. Další projekt je na dohled, ale to si zatím nechám pro sebe.
Pracoval jste v mezinárodním řetězci i v rodinném hotelu, jaký je podle Vás hlavní rozdíl v produktech a vedení firem?
Dva úplně jiné vesmíry… Měl jsem to štěstí nebo smůlu???, že jsem pracoval skoro 15 let pro Marriott Int. Jakékoli srovnání po takové zkušenosti většinou nevyznívá dobře. Byla to opravdu univerzita hotelnictví a čerpám z této krásné zkušenosti stále. A stále se snažím implementovat to, co jsem se tam naučil. Ale zpět k podstatě otázky. Nemyslím si, že je nějaký rozdíl v produktech, pokud máte produktem na mysli službu zákazníkovi. Ta je, myslím, všude stejná a všude stejně dobře měřitelná a to spokojeností hosta. Velký je ale samozřejmě rozdíl ve vedení firem. Na jedné straně (nyní mám na mysli řetězcový hotel) je to profesionalita, jasné cíle a vize. No a na té druhé straně mnohdy naivita a diletantismus. Myslím, že zdaleka nejsem jediný hoteliér, který by o tom mohl napsat knihu – tragikomedii. ? Až jednou budu mít více času, možná něco sepíši.
Máte zkušenost s relokací. Na co se má člověk, který zamýšlí změnit město kvůli práci, musí připravit? Jak to zvládala Vaše rodina?
Stěhoval jsem se za prací celkem myslím čtyřikrát. Z toho třikrát do blízkého zahraničí. Vzpomínám si na první stěhování na počátku devadesátých let. To jsem si sbalil kufr a prostě jsme jeli – krásná bezstarostná doba. No a jak šel čas, člověk si samozřejmě začíná připouštět starosti a každá taková změna byla těžší. Ale já mám jedno životní štěstí a to je manželka, která měla a stále má nekonečnou trpělivost.
Člověk, který se odstěhuje za prací a je jedno, jestli je to do jiného kraje nebo jiné země, je konfrontován s jinými kulturními návyky, jiným přístupem. No a pokud to zvládne, tak ho to samozřejmě posílí. Z tohoto pohledu vřele doporučuji každému, aby to v životě podnikl. Rozšiřuje to obzory.
Vím, že jste i politicky aktivní. Jaké body prosazujete v Českém Krumlově?
No, nevím, jestli to nezní příliš nadneseně. Jako politiku to určitě neberu. Jenom se snažím být trochu prospěšný naší společné věci. Jsem místopředsedou Sdružení cestovního ruchu v Českém Krumlově. A to dělám jenom proto, že jmenované sdružení je skupinou příjemných a akčních lidí – profesionálů z našeho byznysu, kterým leží na srdci rozvoj udržitelného cestovního ruchu. A v Českém Krumlově je to opravdu silné téma. Zrovna nyní zakládáme s městem organizaci destinačního managementu. Vlastně to asi trochu politika je. ? Naším společným cílem je tuto exponovanou destinaci udržet konkurenceschopnou a atraktivní pro návštěvníky, kteří hledají ideální místo odpočinku spojené s kulturou, kvalitní gastronomií a unikátním prostředím.
Co znamená Vaše členství v Academic Concil?
Z nějakého, mně neznámého důvodu jsem byl nominován do akademické rady Vysoké školy hotelové. Ale vážně – vždy jsem se k mé alma mater hrdě hlásil. Podařilo se nám například společně s VŠH a sdružením CR realizovat výzkumný projekt v Českém Krumlově. Doufám, že to tímto projektem neskončí a další budou pokračovat. Být členem akademické rady je samozřejmě pro mě čest. V neposlední řadě je to příjemná příležitost potkávat se s dalšími lidmi, které zajímá cestovní ruch.
Daří se Vám obsazovat Vaše pozice v hotelech? Dáváte šanci i lidem bez praxe v hotelu?
Pavlo, vy znáte někoho, komu se to daří? ? Vždy jsem se snažil implementovat HR strategii, kterou jsem se naučil u Marriottu, a to se mi vždy vyplácelo. Je třeba udržovat a rozvíjet firemní kulturu, hledat nové cesty a adaptovat se na posuny na trhu práce i ve společnosti. Zaměstnavatel, který je flexibilní, je i v této době v pohodě. Na druhou stranu zaměstnavatel, který je zabetonovaný ve svých paradigmatech, nemá šanci. Faktem je, že v našich hotelech máme fluktuaci, která ale není nijak dramatická. Netvrdím, že s tím nemáme problém, ale rozhodně to dokážeme řídit.
Běžně v našich hotelech kolegy bez praxe a se vzděláním mimo náš obor zaměstnáváme. To, myslím, dneska není žádná výjimka. Vždyť koho potřebujete na place, recepci nebo housekeepingu? Toho, koho práce baví, nehroutí se u ní a umí se smát na hosty. Ostatní ho naučíme.
Jaké je Vaše životní motto?
Víte, já jsem takový nezničitelný optimista a nejvíc mě nabíjí, když mám kolem sebe tvůrčí a energické lidi. A to se mi většinou daří. Ale když se ptáte na to motto, jedno bych snad měl: „Dělat hoteliéra je v podstatě jednoduché, stačí velmi dobře naslouchat tomu, co říkají vaši hosté“. Tento pohled se snažím vštípit všem mým kolegům. Ještě bych měl jedno – nejlepší psychiatr je dálkový běh. ?
Ing. Pavla Hodinková
Managing Director
Agentura Dream Job s.r.o.
personální agentura
pavla@dream-job.cz
