Příjemně syt a naladěn na veselo jsem se chystal k odchodu, když se něco stalo. Lokálem prošel číšník s neuvěřitelně vonícím švestkovým koláčem. Bez dalšího jsem si ho poručil. Navíc, a to říká ten, kdo rozhodně není „koláčovej“, jsem si, zmámen jeho chutí, dokonce přidal!

Interiér a personál v duchu selské světnice

Na Kovárně samozřejmě mají i řadu určitě dobrých krmí – sérii burgerů, steaky a grilovačky z Josperu, nebo atrakce typu lososový tatarák s ginem. Ale ta sekce jídelníčku, které můžeme slangově říkat „čeština“, ta zde má hlavní slovo. Právem.
Ač většina hostí seděla na terase, interiér světnice – jedné z místností – měl půvab a oslovující kouzlo. Jako když pocestný zabouchá na vrata statku, a hospodář ho, ač nepozvaného, pozve ke stolu. Tam potom mu selka podstrojuje, nečiníc rozdílu mezi ním a vlastní rodinou či čeládkou. Takový příběh vám v mysli probudí spojení podmaňujícího interiéru selské světnice a nenápadné, práce přívětivého personálu. A samozřejmě krmí, která vykouzlil zdejší kuchař.
Pokud jste se ještě s podobnou situací nesetkali, na Kovárně je tohle běžně k mání. Zkuste to, do Frýdštejna to není nijak daleko.

Autor: Milan Ballík