V poklidném prostředí, obklopen vkusně ošetřeným parkem, nabízí Letenský zámeček už drahně let gastronomické služby vysoké úrovně a hned v několika segmentech.
Na rozlehlé, zastíněné terase nad řekou s kouzelným výhledem se může občerstvit sportující veřejnost. Krytá terasa s restauračním založením nabízí obědy a večeře na čerstvém vzduchu. Příjemné prostředí v sice nijak přepychové, avšak přívětivou atmosféru skýtající brasserii, pojmenované po autoru stavby Vojtěchu Ignáci Ullmannovi, vám zase umožní bez obavy z vrtochů počasí věnovat se svému vybranému pokrmu.
Profesionální obsluha vás usadí, předloží lístek a vy, po krátkém obhlédnutí neokázale pojednané místnosti s oválným, mnoha okny osazeným čelem, můžete začít skládat menu. Anebo si dát poradit. Všichni zde vědí, co nabízejí, a s pochopením vám objasní taje každé položky lístku. Ten není kdovíjak obsáhlý, složením ovšem nabízí zajímavé možnosti.
Hovězí vývar s játrovými knedlíčky, tenkými nudlemi a zeleninou udiví temnějším odstínem. Je to ale známka dobré přípravy vstupů a vaření tak dlouhého, jak náleží. Chuti díky tomu nechybělo nic. Sílu vývaru zelenina hravě stíhala a uvařená byla akorát, takže celek vyzařoval čistým dojmem pravého vývaru.
Zdá se, jako by se kuchaři zalíbilo hnát úpravu na samu hranici. Lasagne s lanýžovou náplní byly svrchu notně ožehnuté, ale na chuti těsta ani nádivky to nebylo znát. Navíc mně připečené nevadí a tohle přes čáru nebylo.


Karamelový krém s kardamomem a sorbet z černého rybízu se snažily, aby uhladily pocuchané faldy. Nutno říci, že se jim to i podařilo. Líbivý projev karamelu, akcentovaný exotickým kořením a provokující svíravostí sorbetu, zklidnil patro a odplout nepodařenou omáčku do zapomnění.
Letenský zámeček kromě všeho řečeného skrývá ještě jednu atrakci. A to komorní salonek o čtyřech místech ve věži. Večeři tak můžete umocnit o sledování měnící se tváře Prahy podle toho, jak se posunuje slunce po obloze. To je jistě milý bonus, zvlášť pro premiérové návštěvníky metropole.
Autor: Milan Ballík