Krásné okolí Milovského rybníka, náladotvorná atmosféra v mile zařízené hospůdce a tradice klasické kuchyně trvající přes sto let. Takovou vizitku posílá světu Hostinec U Kosků.
První signál, že zde bude svět v pořádku, zachytíte už před restaurací. Na zahrádce sedí pěkný houf natěšených zvědavců už dobrých patnáct minut před otevřením. A deset minut po něm jsou všechny stoly krom štamgastského obsazené. Přívětivý lokál dostal lehýnce hlučící, zvědavostí protknutou zvukovou kulisu. V minutě pak začne koncert počínající pročítáním nepříliš obsažného lístku.
Na programu dne byla toho dne kapustová polévka. Jednoduchá, „chudá“ krmě, vycházející z omezených možností většiny venkovských i podhorských stavení. Vaří se z vody po bramborách – mimochodem ty, které zdejší kuchař použil, patřily k mimořádným reprezentantům kdysi velevyhlášeného bramborářského kraje – a jejím klíčovým prvkem je pevná, nerozvařená kapusta s jasně čitelnou stopou svérázné rurální chuti. Vedle ní se řadila mrkev, které bylo právě jen tolik, aby sladkostí zjemnila divokost projevu ústřední suroviny. Nevšedně odvedené všední jídlo U Kosků zvládli skvěle.
Pro pečené králičí stehno s bramborovou kaší jsem se rozhodoval dlouho. Špatně upravený králík působí suše až sterilně. V tomto případě tomu tak nebylo ani zbla. Pravda, první pohled byl zarážející – bělostné hrudky smetany s výpekem působily, jako by maso bylo obestřeno stracciatellou. S prvním soustem však obavy zmizely a senzory se tetelily radostí nad nevídaně šťavnatým masem. Lahodný, smetanou zjemnělý výraz, v němž svou roli znovu sehrály báječné brambory, představil v celé šíři vnímavost kuchařovu (nebo kuchařčinu) a jeho cit pro surovinu.
Syt a uondán se nechávám přemluvit k ovocným bramborovým knedlíkům. Byly se švestkami a už asi tušíte, jak dopadly. Jedním slovem báječně.
U Kosků se doposledka potvrdilo to, že není důležité, jakou ligu kuchař vaří, ale jak svou práci odvádí. Zdejší prostá venkovská kuchyně předčí dlouhý zástup krmí z podniků, které se tváří jako výjimečné. Ovšem skutečnost bývá zhusta zklamáním. Zde tomu bude spíš naopak. Poprvé tu možná čekáte jen ukojení hladu po dlouhé túře, ale pak se sem budete rádi často vracet. Tím spíš, připočtete li do plusů vstřícnou milou obsluhu a řízné pivo Bernard.
