V lázních Teplice, kde se zahraniční klientela rekrutuje převážně z arabských zemí, vyrostla atraktivní restaurace z opačného koutu glóbu.
Poněkud překvapivá skutečnost je navíc akcentována mimořádnou oblibou Curry House, která si během nedlouhé existence získala celou řadu hostí. V čem to vězí?
Kromě jiného v tom, že bangladéšská rodina, která ji provozuje, plní význam slova „rodinná“ v nejširším smyslu toho slova jak je na indickém subkontinentu běžné. Design hlavního lokálu je vyveden v barvitých obrázcích a prvcích, v tomto etniku obvyklých. Tygři před honosnými paláci, řada obloukovitých oken, tradiční barevnost. V momentě, kdy otevřete menu, vás pak ovanou stovky úžasných vůní z desítek jednotlivých úprav nabízených krmí. Zatím jen latentně, ve vaší mysli. Variet úprav je nepočítaně. Tím spíš, když každý styl umožňuje podávat více druhů masa v jednotném kabátě. Takže zbývá jediné, prokousat se množstvím možností a začít si užívat.
Jen ještě předesílám, pokud nejste stran indické kuchyně příliš trénovaní, dejte se vést.
Báječná obsluha – ještě o ní bude řeč – vás bez povýšenosti a velmi srozumitelně provede možnými úskalími té které receptury. 
Pro začátek třeba rezela. Spíš pyré, než omáčka což jsou ostatně i všechny další, výrazně kořeněná směsí alespoň pěti základních koření. Tyto směsi se liší dům od domu, nicméně základ je vždy hodně podobný. V komponentech se dále objeví smažená cibule, česnek a zázvor. Z masa není špatné zvolit krevety. Bývají vzácně kvalitní a vnímavě upravené. Jemné, hladké, vonící mořem. Zdálo by se, že je sebevědomá omáčka prostřední ostrosti smete z vějíře chutí. Ale vůbec ne. Po prvním soustu, kdy se na počátku rozvine důraz koření, se doprovod usadí, a masu krevet připadne hlavní part. Sládnoucí, posílené natučnělou oříškovou příchutí másla, dostane jeho výraz živoucí, stále sametově hladký projev.
Nebo palak. Úprava špenátu, při níž tento je téměř rozvařený, důrazně okořeněný opět směsí koření. Přestože je upraven spíš jako pikantní, železitý nádech chuti zelenině zůstává a dílem tak ubrušuje hrany pálivosti. Co se masa týká, palak si moc rozumí s jehněčím, které je i zde v mimořádné formě. Šťavnaté sousto si umí svou pozici vydobýt. Znovu však záleží na tom, kterak se dovedete v akordu chutí orientovat.
Mezi ty krmě, které dští ostrou, pálivou dominantní stopu, patří vindaloo. Hlavní roli v ní hraje curry a bengálské chilli, pro zklidnění vařený brambor, a znovu samozřejmě rodinná směs. Líbí se hovězímu a spolu nabízí líbivou, i když pro někoho možná až pekelnou souhru. Ono ale tak docela zlé není. Pálivý dojem se zmocní jazyku a postupuje od špičky ke kořenu. K němu se postupně přidává konejšivá brambora, a vedle ostrosti postupně naskakují ostatní chuťové segmenty. Vývoj sousta na patře se rozvine v mimořádně bohatý a široký dozvuk.
Pokud si navíc poručíte k pití lassi, buď ve slané, nebo ochucené formě, chladivě ošetří váš jazyk a patro, dopady „inferna“ pak nebudou tak panovačné. Návštěva Curry House je pro zkušené potěšením, méně znalí se jistě poučí. A možná se i do indických krmí zamilují. Hodně k tomu přispívá obsluha. Číšníci jsou bezprostřední, upřímně milí. A sloužit hostům jim nedělá potíž. Malý příklad: vylijete kávu, obsluhující se vám třikrát omluví a pětkrát poděkuje! Všechno navíc velmi hodnověrně.
Pro to všechno by se restaurace měla stát vaší zastávkou za prožitkem z jídla. Pokud možno pravidelnou.
Autor: Milan Ballík