Máme tady opět rychle se blížící termín pro podání daňového přiznání a níže přinášíme rychlý souhrn ke změnám a letošnímu upgradu online vyřízení. Pozitivní zprávou pro všechny, kteří řeší nyní na poslední chvíli může být to, že deadline se o měsíc prodlužuje!
Ministerstvo financí a Finanční správa spustilo modernizovaný Online finanční úřad dostupný ze stránky www.mojedane.cz. Podnikatelé mohou přes jedno přihlášení vyřešit své daně nebo daně svých firem, aniž by museli kamkoliv chodit. Nicméně, je třeba k tomu mít např. občanku s čipem, mobilní klíč eGovernmentu nebo internetové bankovnictví u některé z bank, která již nabízí bankovní identitu. Zachováno zůstává přihlášení přes datovou schránku nebo lze vyzvednout přístupové údaje na finančním úřadě.
Online finanční úřad mohou využít všichni, kteří mají nějakou daňovou povinnost – zaměstnanci, OSVČ, podnikatelé, majitelé nemovitostí či malá i velká firma. Fyzické osoby na něm nejčastěji vyřídí daň z příjmů fyzických osob nebo daň z nemovitých věcí. U daně z příjmů fyzických osob navíc platí, že pokud přiznání lidé odešlou elektronicky, třeba právě prostřednictvím online finančního úřadu, dostanou na to ještě o jeden měsíc navíc, a to až do 3. května 2021. Právnické osoby pak na portálu typicky vyřídí daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, silniční daň či kontrolní hlášení.
Modernizovaný portál přináší i několik novinek. „V rámci online finančního úřadu je nově možné přenechat správu daní účetnímu či daňovému poradci díky funkci pověření, jehož rozsah si sami snadno nastavíte. Díky osobnímu daňovému kalendáři si na každou z daní můžete nastavit včasné upozornění tak, abyste vše vyřídili včas. Praktickou novinkou je, že se na jednom místě dozvíte, jaký je stav vašeho daňového účtu, kde si zároveň můžete nastavit notifikaci, která vás upozorní na případný nedoplatek. Připomínám, že ke kompletní aktivaci daňové schránky dojde při prvním přihlášení nejdéle do 48 hodin. Pak již ale máte kdykoliv 24 hodin denně k dispozici všechny potřebné údaje včetně možnosti nahlédnutí do již podaných přiznání a dokumentů,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.
Podrobnosti o funkcích online finančního úřadu naleznete na www.mojedane21.cz nebo ve stručné uživatelské příručce, MF ČR.
Podání přehledů
- V návaznosti na prodloužení lhůty pro daňové přiznání, dojde k posunu i u termínu pro podání přehledů. Vláda minulý týden schválila novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která mimo jiné prodlužuje OSVČ lhůtu pro podání přehledů pro zdravotní pojišťovny za rok 2020. Letos (za rok 2020) tak budou moct všechny OSVČ podat přehledy pro zdravotní pojišťovnu až do 2. srpna 2021. Případný doplatek pojistného je pak třeba uhradit do 8 dnů od podání přehledu.
- Posune se i lhůta pro podání přehledů pro ČSSZ, a to na 30. června. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž využilo toho, že ministryně je zmocněna promíjet penále za opožděné platby sociálního pojištění a lhůtu tak prodloužilo tímto způsobem. Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu prominuta, je nutné nejpozději do 30. června 2021 tento přehled nejen podat, ale současně také do 30. června uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.
Půl roku se neplatily minimální zálohy
- Při vyplňování přehledů nezapomeňte, že půl roku loni neplatila povinnost platit minimální zálohy. OSVČ hlavní tak musí za těchto 6 měsíců doplatit jen rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měly odvádět. Kdo tedy platil pouze minimální zálohy (2544 Kč u sociálního a 2352 Kč u zdravotního pojištění), bylo mu pojistné na 6 měsíců plně odpuštěno. Kdo platil zálohy vyšší, doplatí po podání přehledu jen rozdíl.
- O něco komplikovanější je situace u OSVČ vedlejších, a to u zdravotního pojištění. U sociálního pojištění je vše jasné, jelikož i OSVČ vedlejší mají určenou minimální výši záloh – 1018 Kč, která byla na půl roku odpuštěna. U zdravotního pojištění však zákon přímo nestanovuje OSVČ vedlejší a je odlišný režim pro OSVČ a zároveň zaměstnance (osoby, za které platí pojistné zaměstnavatel) a pro OSVČ a zároveň osoby, za které platí pojistné stát (třeba důchodci).
- Osoby, kterým platí pojištění stát, platí zálohy na základě zisku z předchozího roku (v prvním roce podnikání neplatí zálohy vůbec) a neplatí pro ně minimální výše. Také tyto OSVČ nemusely zálohy platit a byly jim odpuštěny. Měl-li například důchodce předepsanou zálohu za kalendářní měsíc v tomto období ve výši 1500 Kč měsíčně, pak mu byla odpuštěna platba pouze ve výši této předepsané zálohy, tj. maximálně 1500 Kč v kalendářním měsíci (a nikoli ve výši minimální výše zálohy 2352 Kč).
- Jiný režim ale u zdravotního pojištění platí pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnány. Tyto OSVČ totiž neplatí žádné zálohy na zdravotní pojištění a pojistné vždy doplácí zpětně po podání přehledu. Odpuštění záloh se těchto OSVČ netýkalo a podle ministerstva si navíc tyto OSVČ nemohou ani zpětně nic na zdravotním pojištění odečíst.
Pokuty a penále
- Za pozdní podání daňového tvrzení (tj. přiznání, vyúčtování či hlášení) vzniká ze zákona daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, pokud je dosažena minimální výše a je překročena toleranční doba prodlení s podáním.
Novelou se mění minimální výše této pokuty. Pokud částka pokuty nedosáhne částky 1 000 Kč (doposud 200 Kč), nevznikne daňovému subjektu povinnost pokutu uhradit. - Toleranční doba pěti pracovních dnů bez sankce je i po novele zachována, nově bude možné také požádat za jistých podmínek o prominutí celé výše pokuty nebo její části.
- Úrok z prodlení – daňový subjekt je povinen uhradit úrok z dlužné částky daně za dobu, po kterou je v prodlení s úhradou daně, pokud úrok dosáhne minimální výše a je překročena toleranční doba prodlení s úhradou daně.
- Podle novelizovaného DŘ nevzniká povinnost úrok hradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období u jednorázových daní částku 1 000 Kč (doposud se jednalo o částku 200 Kč).
- Nově je stanovena doba, po kterou úrok z prodlení vzniká, jako období od čtvrtého dne následujícího po původní splatnosti daně do dne její platby. Počátek úročení tak nastává oproti dosavadní právní úpravě dříve. Doposud vznikal úrok až od pátého pracovního dne po dni splatnosti. Nově tedy půjde o tři kalendářní dny bez úročení.
- Důležitou změnou je pak výše úroku, která je nově odvozena od výše úroku z prodlení občanského zákoníku. Podle příslušného prováděcího předpisu výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Novelou tak dochází k významné redukci úroku z prodlení o 6 procentních bodů (doposud byl úrok počítán jako repo sazba + 14 procentních bodů).
Petra Sudlíková
Senior Recruitment Consultant
Zdroj: https://www.mfcr.cz/