Barcelona, Benátky, Mallorca nebo Amsterdam. Populární evropské destinace stále hlasitěji řeší overtourism.
Zvyšují turistické poplatky, omezují krátkodobé pronájmy, regulují výletní lodě a snaží se návštěvníky přesunout mimo nejvytíženější místa.
Současně se ale děje něco zdánlivě nelogického.
Letiště, která turisty do těchto destinací přivážejí, dál investují do rozšiřování kapacity.
Evropa tak stojí před zajímavým paradoxem:
Na jedné straně chce turistů méně. Na druhé straně vytváří infrastrukturu pro miliony dalších cestujících.
Benátky: 11,6 milionu dnes, přes 20 milionů v budoucnu
Benátky patří k nejznámějším příkladům overtourismu na světě.
Město už zavedlo poplatek pro jednodenní návštěvníky a dlouhodobě hledá způsoby, jak obrovský počet turistů regulovat.
Jen několik kilometrů od historického centra se přitom rozšiřuje letiště Marco Polo.
Podle oficiálního Masterplanu letiště Benátky do roku 2037 má letiště v roce 2030 zvládat více než 15 milionů cestujících ročně a do roku 2037 více než 20 milionů.
Pro srovnání – v roce 2024 odbavilo přibližně 11,6 milionu cestujících.
Projekt zahrnuje přes 116 000 m² rozšířených prostor a desítky nových boarding gates.
Benátky nejsou jediným případem
Na tento rozpor nedávno upozornil také The Irish Times.
Podobná situace existuje v Barceloně a na Mallorce, tedy v destinacích, kde se v posledních letech intenzivně diskutuje o dopadech masového cestovního ruchu na místní obyvatele.
Barcelona je možná ještě názornějším příkladem.
Letiště El Prat se pohybuje kolem hranice své teoretické kapacity přibližně 55 milionů cestujících ročně.
Jen během prvních sedmi měsíců roku 2026 letiště odbavilo 34,2 milionu cestujících, meziročně o 4,6 % více.
A investice pokračují.
Barcelona investuje dalších 153 milionů eur
Provozovatel španělských letišť Aena letos oznámil rozsáhlou rekonstrukci barcelonského Terminálu T2.
Do projektu investuje více než 153 milionů eur.
Aena – modernizace Terminálu T2 Barcelona-El Prat
Nejde samozřejmě pouze o zvyšování počtu cestujících. Letiště potřebují modernizovat infrastrukturu, zvýšit komfort, bezpečnost, efektivitu i environmentální výkonnost.
Jenže zároveň vytvářejí podmínky pro další růst letecké dopravy.
A ten má přímý dopad na destinace.
Problém není turista. Problém je koncentrace.
Možná tedy není správná otázka, zda Evropa chce více nebo méně turistů.
Problémem není samotný počet návštěvníků.
Problémem je, kde a kdy se koncentrují.
Benátky mohou být přeplněné v jedenáct dopoledne a mnohem klidnější večer.
Barcelona může mít problém s přetíženým centrem, zatímco jiné části regionu by další návštěvníky uvítaly.
Mallorca může mít extrémní tlak během několika letních měsíců a výrazně volnější kapacity mimo hlavní sezonu.
Budoucnost evropského turismu proto pravděpodobně nebude spočívat pouze v omezení počtu příjezdů.
Bude především o řízení návštěvnosti.
Méně lidí na jednom místě, více cestování po regionech
Destinace se stále více snaží návštěvníky rozptýlit.
Místo jednoho přetíženého centra nabídnout okolní region.
Místo července říjen.
Místo jednodenní návštěvy delší pobyt.
A místo turisty, který destinací pouze projde, získat hosta, který v místě přenocuje, navštíví restauraci, využije služby a přinese místní ekonomice vyšší hodnotu.
Právě tento posun od volume k value bude jedním z hlavních témat evropského cestovního ruchu dalších let.
Letiště přitom nejsou pouze branou pro turisty
Je fér dodat ještě jednu věc.
Letiště se samozřejmě nerozšiřují pouze kvůli turistům.
Slouží místním obyvatelům, business travel, návštěvám rodin, cargo dopravě i mezinárodnímu obchodu.
A modernizace letiště automaticky neznamená, že všichni noví cestující skončí v historickém centru města.
Právě proto je vztah mezi rozšiřováním letišť a overtourismem složitější, než se na první pohled zdá.
Přesto je otázka legitimní:
Pokud Evropa očekává další růst počtu cestujících, musí současně vědět, kam je po příletu nasměruje.
Co to znamená pro hotely?
Pro hotelnictví nemusí být tento vývoj špatnou zprávou.
Pokud se destinacím podaří návštěvníky rozptýlit mimo nejvytíženější centra a hlavní sezonu, může to vytvořit příležitosti pro hotely v regionech a prodloužit turistickou sezonu.
Zároveň se může změnit způsob, jakým hodnotíme úspěch destinace.
Nejen podle počtu příjezdů.
Ale podle délky pobytu, útraty hosta, vytíženosti během celého roku a ekonomického přínosu pro místní komunitu.
Evropský cestovní ruch potřebuje nový model
Evropa pravděpodobně nebude cestovat méně.
Letiště, železnice a další infrastruktura se připravují na další růst mobility.
Skutečnou otázkou tedy není:
Jak zabránit lidem, aby přijeli?
Ale spíše:
Jak zařídit, aby jejich příjezd nezničil právě to, kvůli čemu přijeli?
Benátky, Barcelona nebo Mallorca jsou dnes laboratoří, ve které Evropa hledá odpověď.
A výsledek může výrazně ovlivnit podobu evropského cestovního ruchu v příštích desetiletích.
Zdroje
Venice Airport – Masterplan 2037
The Irish Times – These European cities want fewer tourists, but their airports have other ideas
