Po masopustu se český stůl tradičně „ztiší“. Ne proto, že by lidé přestali vařit – právě naopak. Postní doba je skvělá příležitost vrátit se k jednoduché, chytré kuchyni, která stojí na luštěninách, obilovinách, zelenině, kysaných chutích a (tam, kde se to drží) také na rybách. A hlavně: půst není trest ani hladovka. Je to rytmus – po období přebytku přichází období vědomé střídmosti.

Kdy půst začíná a kdy končí

Postní doba začíná Popeleční středou a končí Bílou sobotou (tedy těsně před Velikonoční nedělí). V západní tradici se mluví o „40 dnech“ – neděle se do půstu nezapočítávají, proto to kalendářně vychází zhruba na šest týdnů.

V roce 2026:

• Popeleční středa: 18. února 2026
• Bílá sobota: 4. dubna 2026
• Velikonoční neděle: 5. dubna 2026

Tohle je praktické i pro gastronomii: od půlky února se dá krásně stavět sezónní nabídka, která graduje na přelomu března a dubna.

Co je smyslem půstu (a proč to dává smysl i bez náboženského kontextu)

V křesťanské tradici je půst přípravou na Velikonoce – časem ztišení, sebereflexe, střídmosti a často i charity.
V civilní rovině to mnoho lidí chápe jako „restart po zimě“: odlehčit jídelníček, vrátit se k pravidelnosti a přestat jíst automaticky „jen protože je to po ruce“.

A tady je ta nejlepší zpráva: postní kuchyně může být úžasně chutná. Jen se opírá o jiné pilíře než masopust.

Jak se během půstu tradičně jí

Základní princip není „nejíst“, ale jíst jednodušeji. V tradičním pojetí to znamenalo hlavně omezit maso (často s výjimkou ryb), tučná jídla a přepych.
V praxi českých domácností to bývalo i o tom, že se vařilo z toho, co bylo: luštěniny, kroupy, brambory, zelí, cibule, česnek – suroviny, které umí udělat velkou parádu i bez masa.

Postní „chuťová abeceda“: aby to nebylo smutné

Když uberete maso a tuk, musíte přidat jiné zdroje chuti. Tohle je tajemství dobré postní kuchyně:

• Kyselost: kysané zelí, okurky, vinný ocet, citron
• Umami: houby, pečená kořenová zelenina, miso/sojová omáčka (moderní twist), dlouze tažené vývary ze zeleniny
• Koření a bylinky: majoránka, kmín, česnek, pepř, libeček
• Textura: křupavé krutony, opražená semínka, cibulka na pánvi, pečené luštěniny

Půst pak přestane být „o tom, co nesmím“ a začne být o tom, co umím.

Co vařit: postní klasiky, které fungují vždy

Tady je kuchařská kostra, na které postní období stojí nejčastěji – a kterou dnes rády používají i restaurace pro „postní menu“:

Luštěniny a obiloviny

Tohle jsou jídla sytá, levná a výživná – a v dobrém provedení úplně bez pocitu „náhražky“.

• čočka na kyselo / na cibulce, hrachová kaše, fazole na česneku
• kroupy se zeleninou, krupoto, pohanka
  

Polévky jako hlavní chod

Postní polévka není předkrm. Je to jídlo, které drží den:

• bramboračka, zelňačka bez masa, luštěninové krémy
• vývar ze zeleniny s kroupami, česnečka jako „hřejivá jistota“

Zelenina jako hvězda

Pečená kořenová zelenina, dušené zelí, řepa, kapusta, brokolice – když se udělají dobře (pečení, karamelizace, bylinky), chutnají „slavnostně“ i bez masa.

Ryby (kde se drží tradice)

V českém prostředí se často zmiňuje půst „bez masa s výjimkou ryb“.
Gastronomicky je to skvělé: ryba působí lehce, ale pořád je to „něco speciálního“. Proto se v podnicích během půstu často objevují:

• pstruh, candát, treska, kapr v modernějším provedení
• rybí polévky, paštiky, pomazánky

Jak se „stavovat“ během půstu, aby to bylo udržitelné

Postní režim se dá pojmout různě přísně. Aby byl dlouhodobě příjemný a člověk u něj vydržel, fungují tyhle jednoduché zásady:

• Bílkoviny řešte chytře: luštěniny, tvaroh/vejce (pokud je nevynecháváte), ryby, tofu/tempeh
• Nebojte se tuků, jen je vybírejte: ořechy, semínka, olivový olej – malé množství, velká chuť
• Připravujte si základ: uvařená čočka, pečená zelenina, uvařené kroupy – z toho uděláte večeři za 10 minut
• Jednou týdně „slavnostní postní jídlo“: třeba rybí chod nebo krásný zeleninový pekáč – půst pak není šedý

A pokud do toho chcete dostat i původní význam období, hodně lidí si vybírá „jedno vědomé omezení“ navíc (sladké, alkohol, večerní snacky). Ne jako bič, ale jako prostor.

Jak půst vrcholí: Svatý týden a návrat slavnosti

Postní doba se láme do finále ve Svatém týdnu (začíná Květnou nedělí; v roce 2026 je to 29. března).
A právě tam je krásně vidět, že půst není samoúčel: vede k Velikonocům – tedy ke svátkům, které jsou v tradici znovu oslavou.

V lidové praxi se jako nejvýraznější postní dny často zmiňují Popeleční středa a Velký pátek.
Gastronomicky to znamená, že v závěru postní doby spousta domácností i podniků přejde na ještě jednodušší jídla – a pak přijde „zlom“: po Bílé sobotě a na Velikonoce se na stole znovu objevují slavnostní pokrmy.

Proč má postní kuchyně dnes comeback

Protože je překvapivě moderní:

• staví na rostlinných surovinách,
• učí pracovat s chutí bez přemíry masa a tuku,
• je sezónní (po zimě přirozeně tíhne k lehčím jídlům),
• a dává jídlu příběh: od ztišení k oslavě.

A možná je na půstu nejhezčí právě to, že není o zákazu, ale o změně tempa. Po masopustní hlučnosti přijde čas, kdy se u stolu víc vnímá chuť, vůně i jednoduchost – a člověk zjistí, že dobrá čočka, poctivá zelňačka nebo skvěle udělaná ryba dokážou být stejně slavnostní jako největší hostina. Půst pak přirozeně vygraduje do Velikonoc, kdy má oslava úplně jinou váhu: není automatická, ale „zasloužená“ tím předchozím ztišením.

A teď otázka na vás: máte tip na restauraci, hospodu nebo hotel, kde umí v postní době nabídnout skvělé (třeba i bezmasé) menu – postní klasiky, ryby, luštěniny nebo chytrou zeleninovou kuchyni? Napište nám svoje doporučení. Rádi uděláme seznam míst, kam se vyplatí v tomhle období zajít – a třeba díky vám objevíme nový postní poklad.

Těšíme se na vaše tipy. Pokud se rozhodnete držet půst, ať vám tou dobou také chutná a dává vám to smysl.