Vůně vanilky, skořice, čokolády a čerstvě upečeného těsta. Pro spoustu z nás jsou Vánoce spojené právě s tímhle aromatem, které se line z kuchyní, i když venku mrzne a denní světlo je spíš vzácnost. Cukroví je však víc než jen sladká tradice – je to otisk historie, rodinných zvyklostí i kulturní identity. A i když v Česku kraluje linecké, vanilkové rohlíčky nebo pracny, svět je v tomhle směru neuvěřitelně pestrý.
Česká klasika, bez které by to nebyly Vánoce
Historie českého vánočního cukroví sahá hluboko do 19. století. Tehdy se první sladkosti připravovaly spíš z dostupných surovin – mouky, medu, máku, ořechů. Cukr byl luxus, a tak se sladilo střídmě. Postupem let se sortiment rozšířil a vznikly recepty, které dnes bereme jako naprostou klasiku.
Mezi nejoblíbenější stálice patří:
- vanilkové rohlíčky
- linecké cukroví
- vosí hnízda (včelí úly)
- perníčky
- pracny
- kokosky
Tradice říká, že by se mělo péct 9 nebo 12 druhů cukroví – podle měsíců v roce nebo apoštolů. Dnes už to většina rodin bere s rezervou, ale jedno zůstává stejné: cukroví je symbolem pohody, sdílení a času stráveného spolu.
Evropa: Kde voní koření, máslo a sušené ovoce
Německo a Rakousko jsou známé hlavně díky vánoční štole. Těžký, vláčný chlebíček plný rozinek, kandovaného ovoce, mandlí a s pořádnou vrstvou moučkového cukru navrchu. V některých regionech se peče i několik týdnů před Vánoci, aby „uzrál“.
Itálie má svůj slavný panettone – vysoký nadýchaný bochánek s kandovaným ovocem a rozinkami. V posledních letech se stal tak populární, že si našel cestu i do českých domácností.
Francie slaví Vánoce dezertem zvaným Bûche de Noël – roládou ve tvaru polínka, která připomíná dávnou tradici pálení vánočního polene v krbu.
Velká Británie a severské země: Těžší chutě a hodně koření
V Anglii o Vánocích vládne Christmas pudding – hutný dezert plný sušeného ovoce, koření a často i alkoholu. Tradičně se připravuje týdny dopředu a na Štědrý den se flambuje.
Ve Švédsku a dalších severských zemích nesmí chybět skořicoví šneci, zázvorové sušenky a mandlové koláče. Typické jsou výrazné kořeněné chutě, které zahřejí v opravdu mrazivých dnech.
Amerika: Velké porce, barvy a čokoláda
Ve Spojených státech jsou Vánoce hodně o sušenkách. Pečou se obří dávky cookies – čokoládové, arašídové, cukrové s barevnou polevou. Velmi populární jsou i brownies nebo marshmallow treats. Cukroví se často dává jako dárek v ozdobných krabičkách sousedům, učitelům nebo kolegům.
Latinská Amerika: Sladce, exoticky a s ovocem
Například v Mexiku jsou Vánoce spojené s dezertem zvaným buñuelos – tenké smažené placky s cukrem a skořicí. V mnoha zemích Jižní Ameriky se peče sladké pečivo plněné ovocem, kokosem nebo karamelem.
Asie: Úplně jiný svět chutí
V Japonsku nejsou Vánoce tradičním svátkem, ale i tady se vytvořil vlastní zvyk – populární je nadýchaný piškotový dort se šlehačkou a jahodami. Vánoce tu nejsou o rodinné tradici, ale spíš o romantice a moderním pojetí svátků.
Proč je cukroví vlastně tak důležité?
Napříč světem má vánoční cukroví jedno společné: není jen o chuti. Je o rituálu. O zpomalení. O tom, že se na chvíli zastavíme, pustíme si hudbu, umažeme kuchyň od mouky a strávíme spolu čas. V některých zemích se peče ve velkém celé týdny, jinde jen jeden symbolický dezert. Ale ten význam zůstává všude stejný – sdílení a radost.
Vánoce chutnají všude jinak. A přesto stejně.
Možná letos zůstanete u klasických rohlíčků, možná vyzkoušíte panettone, vánoční štolu nebo americké cookies. Ať už si vyberete jakoukoli cestu, jedno je jisté: sladké Vánoce mají univerzální jazyk.
A přesně o tom Vánoce jsou – o tradicích, které se předávají, ale taky o otevřenosti zkoušet něco nového.
Sledujte i naše další články na našem webu, kde pro vás pravidelně připravujeme témata ze světa gastronomie a hospitality.