Dobrý den, Petře. Máme to štěstí, že Vás řadu let můžeme číst jako redaktora časopisu COT. Jak jste k této práci vlastně dostal?
To je dlouhá – už víc jak sedmnáctiletá – historie. Mne vždy bavilo psát, sloh byl můj oblíbený předmět. A i díky rodičům jsem měl vždy kladný vztah k cestování. Poprvé se tyto dvě mé záliby prolnuly ve chvíli, kdy jsem jako absolvent (tehdy ještě vedlejší) specializace cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze hledal práci – měl jsem představu, že má kariéra začne v marketingovém či PR oddělení některého z velkých pražských hotelů. Jenže, jak už to tak bývá, moje představa se ukázala jako značně naivní. Těmi třemi nabídkami práce nočního recepčního, které se mi vrátily jako odpověď na pár desítek rozeslaných životopisů, jsem pohrdl a na pár let dal cestovnímu ruchu vale. Tedy zdánlivě, spíše jsem jej zpovzdálí sledoval. A když pak přišla nabídka stát se asistentem mluvčího Čedoku, neváhal jsem ani chvíli.
Oním asistentem jsem byl pár měsíců, ale i tak to byla velká škola. Však jsem se taky učil od jednoho z největších tehdejších PR profesionálů u nás, Jiřího Hrabovského. Pak jsem v oddělení osiřel a téměř tři roky se na mé vizitce skvěl hrdý titul „manažer pro komunikaci“. Koncem roku 2001 jsem ale pocítil potřebu změny a dopřál si románek s PR oddělením nejmenovaného autobazaru. Už po pár týdnech jsem zjistil, že svět ojetin není pro mne a když zasvištělo laso z COT media, nebylo co řešit. Od roku 2002 tak oblažuji svými texty a fotografiemi čtenáře COT – Celý o turismu (dříve COT business), v minulosti jsem ale šéfoval i jiným titulům tohoto ryze českého vydavatelství – Travel Service Magazine, Měždunarodnyje Mosty, Orea Hotels Revue či Šepoty greenů.
Kde berete po tolika letech inspiraci, o čem psát?
To se sám sebe taky občas ptám. Ale vážně – myslím, že kdo chce psát, musí taky hodně číst. Snažím se proto číst maximum toho, co je k dispozici nejen u nás, ale taky ve světě. Inspirací jsou samozřejmě i četné konference, kterých se účastním, stejně jako osobní rozhovory s odborníky. Bez těch by se samozřejmě B2B časopis dělat nedal…
Časopis COT je jeden z mnoha C.O.T media. Jaké další magazíny, časopisy – patří do portfolia firmy.
Máte pravdu, že portfolio společnosti je v současné době opravdu široké. Už dávno jsou pryč doby, kdy se vydavatelství zaměřovalo takřka výhradně na cestovní ruch, během let se naše produkce rozrostla o plejádu klientských, zaměstnaneckých, firemních i lifestylových titulů. S našimi časopisy se můžete setkat v letadlech Smartwings a Českých aerolinií (časopis MyWings vydáváme nejen v češtině a slovenštině, připravujeme i polskou a maďarskou mutaci), ve vlacích společnosti Leo Express (časopisy Leo Express, LOL a dětský Leopold), pro Hospodářskou komoru ČR připravujeme časopis KOMORA, manažerskou obec oslovujeme magazínem Be the Best, příjezdový cestovní ruch podporujeme časopisy Czech Travelogue, Czech Travelogue for China a OK ЧEXИЯ, zákazníci a zaměstnanci řetězce Globus si počtou v námi vydávaných časopisech Globus Bonus a My a Globus a nejnovějším přírůstkem je pak časopis Živý Foxconn, zaměstnanecký časopis technologické společnosti Foxconn.
Nejsme ale živi jen z produkce časopisů. Na portálu iCOT.cz přinášíme denní zpravodajství z cestovního ruchu, podílíme se na interní komunikaci farmaceutické skupiny Sanofi a vydáváme katalogy (Meeting Planners‘ Guide – Prague, Czech Convention Catalogue či BEST for EVENTS in Czech Republic).
A aby toho nebylo málo, musím dodat, že COT media už není jen vydavatelský dům. Své zkušenosti úspěšně zúročujeme také v oblasti pořádání B2B eventů, konferencí, diskusních snídaní, workshopů či golfových turnajů. Organizujeme společenské akce, které přispívají k rozvoji podnikání v České republice. A jelikož nám není lhostejný svět, ve kterém žijeme, vstoupili jsme i do světa ukrytého pod zkratkou CSR – společně s Univerzitou Karlovou a Hudebním divadlem Karlín se společnost COT media před pár měsíci stala hrdým partnerem a zakládajícím členem nově vzniklého Nadační fondu STOP ŠIKANĚ.
Ten, kdo zatím neměl příležitost si časopis pořídit, jak a kde Vás může najít?
Úplně nejjednodušší cesta k předplatnému vede přes formulář na našem webu. A jen pro úplnost dodám, že každý předplatitel získá jako bonus přístup do zaheslované části tohoto portálu, díky čemuž si může vedle denního zpravodajství přečíst také třeba články z aktuálního vydání časopisu či vyhledávat v archivu starších vydání.
Pořádáte také snídaně na různá zajímavá témata. Je možné se těchto akci zúčastnit?
Těší mě, že témata našich COTakhle snídaní považujete za zajímavá, protože na přínosu těchto pravidelných diskuzních setkání pro účastníky si zakládáme. Snídaně jsou otevřeny všem zájemcům. Pozvánky rozesíláme vždy té cílové skupině, pro kterou je daná snídaně tematicky určena, případní zájemci si o pozvánku mohou také napsat milým kolegyním z našeho eventového oddělení (event@cot.cz).
Když máte takový přehled o cestovním ruchu, kam vlastně jezdíte Vy?
Musím říct, že jsem měl díky svým zaměstnáním to štěstí, že jsem procestoval poměrně velkou část světa. A to nemluvím jen o novinářských cestách, ale také o návštěvách veletrhů, konferencí a dalších eventů. Ptáte-li se ale na mé soukromé cesty, musím se přiznat, že většina jich je tuzemských. U nás je krásně a i ve svém pokročilém věku stále objevuji něco nového. A kdybyste chtěla regiony, které jsou mému srdci úplně nejbližší, tak jižní Morava a Kokořínsko…
Jaké je Vaše životní motto?
Vždy jsem se snažil řídit tím, že s poctivostí se dojde nejdál, byť to je v Česku občas hodně těžké. A bez mučení se přiznám, že jsem „pravdoláskař“.
Kde kupujete kravaty, kdo Vás stříhá a jaká je Vaše oblíbená kapela? 🙂
Až takhle na tělo půjdeme? No dobře… Abych řekl pravdu, za celý život jsem si koupil jednu jedinou kravatu. A to z nouze – moderoval jsem kdysi dávno doprovodný program festivalu Tourpropag v Písku, chtěl jsem být za elegána, ale „šlajfku“ jsem zapomněl doma, takže nezbylo než zaběhnout do obchodního domu na náměstí. Všemi ostatními kravatami jsem byl obdarován. Většinou svojí ženou. Ta mě ostatně taky stříhá (a s přibývajícími roky s tím má méně a méně práce) a i jinak o mě pečuje. A oblíbená kapela? Jenom jedna? To nejde… Ale jestli opravdu naléháte, tak zmíním Visací zámek, kapelu, která je slovy svých členů „skromná, ale nejlepší“. Což je ostatně taky pěkné motto…
Ing. Pavla Hodinková
Managing Director
Agentura Dream Job s.r.o.
personální agentura
pavla@dream-job.cz
