V nevelké místnůstce u spoře založených stolů se dennodenně odehrává rituál přípravy a konzumace různých forem asijské kuchyně. V režii Sofie Smithové zde podávají starobylé recepty malajsijských babiček, ale i moderní panasijský výběr jídel ze všech zemí, jejichž kuchyně za to stojí.

Spiral Potato Curry Puffs & Coconut Chutney je první chod malajsijského menu. Jde o smažené taštičky plněné bramborem jako základem. V náplni je i cibule, česnek, kuřecí maso a chilli. Původně pouliční snack je v Sofiině provedení vnímavě prosmažen, těsto díky tomu chutná velice dobře. Těžkopádnému „bramborovému“ projevu – přes podíl pikantního koření a masa – náplně se docela dobře vyrovná. Nejvíc svěžesti ale taštičkám dodá hravé kokosové chutney. Není ostré, jen živoucí.

Další pokrm z meníčka jsou Char Kway Teow with Clams & Prawns. Drobné mušle, lehce navinulé mořem, v chuti silnější srdcovky a krevety. Navíc jako partner bezvadně fungující nudle. Voní to, sem tam i křupne, a chutná.

Na stole po další chvilce přistává původně čínský emisar ryzích prožitků, Hainan Chicken Rice. Jeden z nejchutnějších asijských pokrmů je uchystán s citem pro surovinu a vnímavé řazení chutí. Neobvykle šťavnaté, křehké a umně ochucené kuřecí maso dává zapomenout na nedomrlé bledničkové chudinky v mnoha restauracích, dokonce i asijských bufetech. V kombinaci s mírně vazkou rýží a dvěma omáčkami k dispozici – sladkou a pálivou – si můžete sousta chuťově obměňovat. Doprovod tvoří kuřeti čistý kuřecí vývar, jemný jako mlha nad jezerem.

Dál se dostaneme jedině přes Nyonya Nasi Ulam in Banana Leaf, rýži v banánovém listu, která je pestrá, nabušená chutěmi desítek přísad a zatraceně sytá. Po ní přichází Beef Rendang Negeri Sembilan, který podle receptury sestává z dvaceti druhů koření. Snad všechny chutě Asie jako by obklíčily obdivuhodně ustrojené maso plné šťáv, které se téměř samo rozpadá na vláknitá sousta prodchnutá kokosovým mlékem. Coby tlumič chuťových vášní je přítomen na kousky natrhaný chléb roti.

O to, abyste vše zvládli a zůstala vám ještě trocha místa na dezert, se účinně stará digestivně působící navinulý salát z proužků marinované okurky a karotky. Ještě totiž musíte okusit Kacang Merah Ice-cream, překvapující dezert z fazolové zmrzliny, jejíž nevyzývavá příchuť působí mírně natučněle a není zdaleka sladká. Semínka granátového jablka spolu s rambutanem a svěžími hvězdičkami karamboly působí oživujícím dojmem a dezertu dodávají švih.

Všechny zmíněné pokrmy byly součástí tématické večeře, jejíž menu dala Sofia Smithová dohromady z receptur své babičky. Na běžném lístku je tedy nenajdete. Potvrdily však můj dojem z předchozích návštěv tohoto sympatického podniku. Café Buddha je pevnou součástí asijských restaurací vyšší třídy v metropoli. To nejlepší z jednotlivých etnických kuchyní tu umějí v úpravách, které nejsou kompromisem mezi jejich původními projevy a evropskou uhlazeností.

Neodpustím si ještě malou poznámku. Ač bylo malajsijské menu dílem Sofie, neznamená to, že mezi ní, Štěpánem Návratem (majitel dnes už dvou podniků a kuchař) i Petrem Majerem (šéfkuchař Café Buddha v Norské ulici) platí vztah učitelky a žáků. Oba pánové se při svých asijských cestách vyprofilovali v tak dobré kuchaře asijských krmí, jak je to u Evropanů jen možné.