Jméno pana Martina Nováka je mezi hotelovým top managementem opravdovým pojmem. Do vod cestovního ruchu vplul v barvách hotelu Alcron, aby posléze vyzkoušel slasti i strasti incomingové agentury. Záhy však přesedává zpět do lůna hotelnictví. Top International Hotels střídá po několika letech Vienna International Hotels & Resorts, kde jeho kariéra vrcholí pozicí General managera hotelů Palace a Savoy. V roce 2010 zakládá úspěšnou společnost Colore Praha s.r.o. a otevírá vlastní podnik Café Colore, který se během několika měsíců dostává na špici pražských gastronomických provozů.

Martine, proč jste se rozhod pro tento obor?
Vůbec se nedá říct, že bych se rozhodl, ještě na gymnáziu jsem neměl k cestovnímu ruchu, nebo hotelnictví jakýkoli vztah. Po vojně (dnes zcela neznámý výraz) jsem nastoupildo hotelu Alcron a už mi to zůstalo. Zalíbilo se mi potkávat lidi z celého světa, pracovat pro ně, dělat jim pobyt lepší, připravit jim překvapení, radost z toho, že jsou právě mými hosty.

Na jaké pozici jste začínal v cestovním ruchu?
Začínal jako „provianťák“ na vojně. To znamenalo, že jsem měl na starost kuchyň, její provoz a zásobování. Ten hlavní začátek byl ale právě v hotelu Alcron a potom v incomingové cestovní kanceláři IfB Bohemia, která připravoval kulturní cesty, hudební festivaly atd.

Co myslíte, že je za Vaším pracovním úspěchem?
Určitě to, že jsem byl generálním ředitelem dvou luxusních hotelu v Praze – Palace a Savoy, do hotelu Palace jsem nastoupil jako 17. ředitel za 15 let. Byl jsem pak v Palacu bezmála 5 let a stabilizoval jsem celý provoz, hotel jsem opět přivedl mezi nejlepší hotely v Praze. Další úspěch považuji, že jsem v době krize nebo ihned po krizi otevřel vlastní podnik v Praze – Café Colore, který se během krátké doby dobře zavedl a má svoji klientelu a určitě dobrou budoucnost.

Podle čeho si vybíráte zaměstnance do týmu – hlavní 3 kritéria?
Pro mě je hlavní pozitivní přístup k životu a k práci, optimismus. Další je chuť pracovat, posloužit hostům, pokud toto lidé nemají, neměli by tuto práci dělat. Za třetí, určitě
alespoň trochu praxe, dále se učit, odborné věci a jazyky.

Co na zaměstnancích nejvíce postrádáte?
Všeobecně postrádám na lidech radost ze života, hlavně u mladých lidí se často setkávám s apatií, mnoho z nich si vůbec neuvědomuje, jaké mají možnosti vzdělání, cestování atd. Protože v gastronomii se pohybuji aktivně až poslední dva roky (pokud nepočítám dlouhou dobu v hotelnictví), jsem rád, když potkávám lidi zapálené pro obor, kteří rozumí své práci, neberou ji jen jako zdroj přijmu.

Jak motivujete své podřízené?
Snažím se dávat spolupracovníkům příklad v provozu, v přístupu k hostům, v komunikaci, ve znalosti cizích jazyků. Samozřejmě, že důležité je mít práci, která je baví, finance nevyjímaje.

Co byste změnil na cestovním ruchu?
Pokud budeme mluvit o incomingu, Praha a celá Česká republika by si zasloužily výrazně větší podporu, počínaje magistrátem přes ministerstva až po vládu. Cestovní ruch je na těchto místech ignorován, politici mají „důležitější témata“!

Máte nějaký nesplněný sen?
Pokud nepočítám kdysi tři roky v Rakousku a několik měsíců v Polsku, ještě bych rád žil a pracoval někde daleko v cizině. Ale nevím, jestli to ještě stihnu v tomto životě.

Jaké je Vaše pracovní motto?
Dávat hostům víc, než očekávali.

Co byste doporučil těm uchazečům, kteří by chtěli mít stejnou kariéru jako Vy?
Chtít pracovat trochu víc, než jen musím.

Ing. Pavla Berková
Headhunting & Recruitment Consultant
Dream Job, hospitality & gastronomy