Zapomenutá, nedoceněná. To jsou dva přívlastky definující restauraci Parnas na Smetanově nábřeží. Přitom když objevíte poněkud utajený vchod a vstoupíte, až se vám zastaví dech.

Daněk byl patrně nejvýmluvnějším důkazem kvalit Svobodovy kuchyně. Zvěřina je královskou disciplínou a ve zdejším provedení to jen potvrdila. Dušená kýta s krémovou smetanovou o

Čokoládovo hruškový řez na závěr, vlažná čokoládová bábovička s kardamomem, hruškové želé, zakysaná smetana, malinová redukce s ibiškem a sorbet z černého piva,  to byl obsažný vícesložkový dezert odvedený s plnou parádou. Byl sice trochu těžší, ale chuti hrušky na  dva způsoby, drzosti zakysanky ani tónu praženého sladu černého piva v sorbetu nešlo odolat.máčkou, laděnou s lehkou převahou přírodního projevu, perníkovým knedlíkem, restovanou šunkou, kořenovou zeleninou a brusinkami byla křehká jako motýlí křídla, jenom s lehýnkým nádechem divočiny. Knedlík nepřekypoval příliš důrazným perníkovým vyzněním, zelenina podtrhla projev omáčky a brusinky zaprovokovaly uměřenou, očekávanou trpkostí.

Současná kuchyně Parnasu se posunula v kvalitě a má jeden zajímavý aspekt. Není objevitelská, ale vyladěnost každé položky menu překvapí. V takovém provedení není totiž leckde k mání. Parnas stojí na prahu toho, aby prolomil hubená léta. Má na to ostře nabito.

Milan Ballík

Zdroj: www.foodology.cz/restaurace/restaurant-parnas/, www.restaurantparnas.cz/